Ovocný trh 587/14
110 00 Praha 1- Staré Město
Č.
j. 3 T 66/2015
Věc:
Odpor proti trestnímu příkazu ze dne 10. 11. 2015 č. j. 3 T 66/2015 a stížnost
na postup České republiky
I.
Stížnost na
jednání ČR s důkazy porušení zákonů a úmluv
Osoba podávající odpor je osobou poškozenou
jednáním České republiky. Poškozený je bezúhonným občanem EU a je trestním příkazem vyhoštěn na dva roky z ČR.
Poškozený byl bez jediného důkazu o
spáchání nějakého závažného trestného činu dne 7. 11. 2015 v cca 20:40 hod zadržen
Policií ČR a následně od cca 21.30 hod až do 10. 11. cca 11 hod. v rozporu
s celou řadou ustanovení trestního řadu a Listinou základních práva a
svobod (zapřen překladatel, advokát, strava, vlastní skutek a jeho
horní sazba, nezákonné prodloužení zadržování nad 24, resp. 48 hodin
omezení osobní svobody pro šetření úkonů trestního řízení) bez rozhodnutí
soudu a téměř 12 hodin nad zákonem povolený časový limit 48 hodin omezen
na osobní svobodě a musel se pohybovat spoutaný!
V cca 21:30 dne 7. 11. 2015 po výslechu bez
překladatele bylo poškozenému sděleno podezření PČR z nedovolené výroby a jiného
nakládání s omamnými látkami §283 odst. 1 + §234 odst. 1 a poškozený byl
převezen do vazební věznice.
Z vazební věznice byl poškozený uvolněn k
doktorovi (strach ze stísněných prostor), po vyslechnutí lékařem byl poškozený
převezen zpět do vazební věznice v cca 22:30 hod..
Poškozený nechápal, co spáchal, zcela
desorientovaný nevěděl, co se děje, přes jeho žádost mu nebyl poskytnut
telefonní hovor, opakovaně žádal překladatele a právníka, bezúspěšně
a v rozporu s garantovanými právy. Tato situace se opakovala
v neděli a pondělí dne 8. 11. a 9.11.2015.
Na žádost poškozeného o právníka a překladatele,
skrze zvonek na cele, dozorci odpovídali: "no English, speak Czech".
Marné byly rovněž stížnosti na stravu (vegetarián), kdy poškozený zhubl
během tří dnů věznění téměř 6 kilogramů.
Poškozený musel dne 9. 11. 2015 pod nátlakem
policie odheslovat svůj mobilní telefon, aniž bylo doloženo, že porušil
zákony EU. Teprve 9. 11. 2015 poškozený hovořil s osobou, která uměla
anglicky a byla označena za překladatele. Poškozenému bylo bez důkazu dokonce
kladeno za vinu, že pozměnil a padělal listinu (platební kartu), což se
naštěstí vysvětlilo.
Poškozenému nebyl sdělen důvod, proč je
prodlouženo jeho zadržení a věznění nad rámec 24, resp. 48 hodin a je
s ním zacházeno velice neuctivě a je spoután a týrán
stravou, kterou odmítá dlouhodobě.
Poškozený žádá po České republice, aby mu za
způsobená nezákonná příkoří uhradila škodu ve výši 77 tisíc Kč, nebo
nejméně 3 tisíce euro, neboť je na důkazech doloženo, že ČR proti poškozenému
porušila mezinárodní úmluvy i zákony ČR a popřela jeho garantovaná práva.
Poškozený je člen European Cannabis Church a jeden
ze zakladatelů české Konopné církve, což dosvědčí právní zástupce obou církví
mezinárodní asociace Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 772 00
Olomouc.
Jak je na důkazu doloženo fotografií po
podpisu poškozeného se svou matkou (rovněž členku církve) ze dne 7. listopadu
2015 na konferenci Cannafest v Praze v cca 13.00 hod. na fotografii na http://konopna-cirkev.blogspot.com/
v tiskové zprávě ze dne 12. listopadu 2012. Hodnověrnost tvrzení
poškozený doloží výpovědí nejen svědka, fotografa, člena církve z Olomouce
a onkologicky nemocného zapojeného do výzkumu Cannabis si The Cure, ale i
vedoucího výzkumu a velekněze církve, který byl osobně přítomný podpisu členské
přihlášky poškozeného (žádán předvolat Dušan Dvořák, MMCA, narozen 12.ledna 1962,
Tylova 963/2, 77900 Olomouc).
Neexistuje jeden jediný důkaz o
spáchání t.č. poškozeným.
Poškozený v plném rozsahu odkazuje rovněž na
pátou ústavní stížnost velekněze European Cannabis Church u Ústavního soudu ČR
na http://constitutional-court.blogspot.com/
Rozdíly zkonfiskovaného konopí poškozeného
v protokolu o zabavení věci věcí poškozeného a množstvím uvedeném v trestním
příkazu jsou jen dalším dokladem zvůle a nezákonného postupu
České republiky. Jak Česká republika doloží úbytek?
Souhrnně:
Nejenže není v souladu s presumpcí neviny rozhodnutím soudu a jediným
důkazem doloženo, že poškozený poškodil práva chráněná trestním zákoníkem u
jediného občana EU (a, jak je doloženo výše a níže, žádný trestný čin
nespáchal), ale – a to především – jako otec českého dítěte, o
které se stará, by byla poškozenému trestním příkazem na 2 roky upřena práva
garantovaná řadou mezinárodních smluvních závazků včetně zákonných a základních
práv občana EU, viz LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, Hlava čtvrtá, Článek
32:
(3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.
(4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
V řádném soudním řízení poškozený prokáže
svědectvím matky, popř. notářky ověřeným čestným prohlášením, dle žádosti a
rozhodnutí soudu, že je otcem českého dítěte, na jehož výchově se podílí.
V řádném soudním řízení bude poškozený rovněž
žádat, aby soud prostřednictvím Nejvyššího soudu v souladu s článkem
267 odst. 3 položil tyto předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
V řádném soudním řízení poškozený bude žádat
doložení daktyloskopického důkazu, že zkonfiskovaných 1.000,- Kč měl poškozený
kdykoliv ve svém vlastnictví. Tyto prostředky poškozený nežádá uhradit, leč
vrátit poškozené německé kolegyni označené ve spisu.
II.
Předběžné otázky
1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o
fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který
odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci
nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě
tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje
předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem
transponovat nesmí?
2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům
výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy
nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je
až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č.
362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s
ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v
souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku
Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
3. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení
Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství
pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách
cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom
smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy,
než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?
4. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl
stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a
národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu
čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94
CIA Security International, bod 55?
5. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není
nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy
takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil
zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1
odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94
CIA Security International, bod 55?
6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat
v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení
v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se
stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně
připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití,
jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
7. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb.,
o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro
léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl.
8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve
věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
8. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU
vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č.
378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a
vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví
požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z
Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně
vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis
včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného
cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?
9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve
světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans
explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k
léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní
právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis
(dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
10. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k
účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto
činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č.
50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s
ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v
souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku
Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
11. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU
vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č.
378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a
vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví
požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně
aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd
cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de
iure zakázány vyrábět?
12. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj.
povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
III.
Petit
Poškozený v souladu s právem EU i České
republiky navrhuje soudu pro petit rozhodnutí, aby poškozenému bylo
v případě nepoležení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU navráceno
skutečné zkonfiskované množství modlitebního předmětu (nikoliv
nepravdivé množství v trestním příkazu) a aby mu bylo vyplaceno do
15 dnů od vydání rozhodnutí soudu na adresu v České republice poštovní
poukázkou 77 tisíc Kč za nezákonné věznění a poškozování garantovaných
práv občanu Evropy a EU a aby se poškozenému Česká republika v rozhodnutí písemně
omluvila za způsobená příkoří.
V Praze 16. listopadu 2015
