Obvodnímu soudu v Praze k oslavě svátku boje za svobodu dne 17.listopadu 2015



Obvodní soud pro Prahu 7
Ovocný trh 587/14
110 00 Praha 1- Staré Město
Č. j. 3 T 66/2015

Věc: Odpor proti trestnímu příkazu ze dne 10. 11. 2015 č. j. 3 T 66/2015 a stížnost na postup České republiky

I.              
Stížnost na jednání ČR s důkazy porušení zákonů a úmluv
Osoba podávající odpor je osobou poškozenou jednáním České republiky. Poškozený je bezúhonným občanem EU a je trestním příkazem vyhoštěn na dva roky z ČR.

Poškozený byl bez jediného důkazu o spáchání nějakého závažného trestného činu dne 7. 11. 2015 v cca 20:40 hod zadržen Policií ČR a následně od cca 21.30 hod až do 10. 11. cca 11 hod. v rozporu s celou řadou ustanovení trestního řadu a Listinou základních práva a svobod (zapřen překladatel, advokát, strava, vlastní skutek a jeho horní sazba, nezákonné prodloužení zadržování nad 24, resp. 48 hodin omezení osobní svobody pro šetření úkonů trestního řízení) bez rozhodnutí soudu a téměř 12 hodin nad zákonem povolený časový limit 48 hodin omezen na osobní svobodě a musel se pohybovat spoutaný!

V cca 21:30 dne 7. 11. 2015 po výslechu bez překladatele bylo poškozenému sděleno podezření PČR z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými látkami §283 odst. 1 + §234 odst. 1 a poškozený byl převezen do vazební věznice.

Z vazební věznice byl poškozený uvolněn k doktorovi (strach ze stísněných prostor), po vyslechnutí lékařem byl poškozený převezen zpět do vazební věznice v cca 22:30 hod..

Poškozený nechápal, co spáchal, zcela desorientovaný nevěděl, co se děje, přes jeho žádost mu nebyl poskytnut telefonní hovor, opakovaně žádal překladatele a právníka, bezúspěšně a v rozporu s garantovanými právy. Tato situace se opakovala v neděli a pondělí dne 8. 11. a 9.11.2015.

Na žádost poškozeného o právníka a překladatele, skrze zvonek na cele, dozorci odpovídali: "no English, speak Czech". Marné byly rovněž stížnosti na stravu (vegetarián), kdy poškozený zhubl během tří dnů věznění téměř 6 kilogramů.

Poškozený musel dne 9. 11. 2015 pod nátlakem policie odheslovat svůj mobilní telefon, aniž bylo doloženo, že porušil zákony EU. Teprve 9. 11. 2015 poškozený hovořil s osobou, která uměla anglicky a byla označena za překladatele. Poškozenému bylo bez důkazu dokonce kladeno za vinu, že pozměnil a padělal listinu (platební kartu), což se naštěstí vysvětlilo.

Poškozenému nebyl sdělen důvod, proč je prodlouženo jeho zadržení a věznění nad rámec 24, resp. 48 hodin a je s ním zacházeno velice neuctivě a je spoután a týrán stravou, kterou odmítá dlouhodobě.

Poškozený žádá po České republice, aby mu za způsobená nezákonná příkoří uhradila škodu ve výši 77 tisíc Kč, nebo nejméně 3 tisíce euro, neboť je na důkazech doloženo, že ČR proti poškozenému porušila mezinárodní úmluvy i zákony ČR a popřela jeho garantovaná práva.

Poškozený je člen European Cannabis Church a jeden ze zakladatelů české Konopné církve, což dosvědčí právní zástupce obou církví mezinárodní asociace Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 772 00 Olomouc.

Jak je na důkazu doloženo fotografií po podpisu poškozeného se svou matkou (rovněž členku církve) ze dne 7. listopadu 2015 na konferenci Cannafest v Praze v cca 13.00 hod. na fotografii na http://konopna-cirkev.blogspot.com/ v tiskové zprávě ze dne 12. listopadu 2012.  Hodnověrnost tvrzení poškozený doloží výpovědí nejen svědka, fotografa, člena církve z Olomouce a onkologicky nemocného zapojeného do výzkumu Cannabis si The Cure, ale i vedoucího výzkumu a velekněze církve, který byl osobně přítomný podpisu členské přihlášky poškozeného (žádán předvolat Dušan Dvořák, MMCA, narozen 12.ledna 1962, Tylova 963/2, 77900 Olomouc).

Neexistuje jeden jediný důkaz o spáchání t.č. poškozeným.

Poškozený v plném rozsahu odkazuje rovněž na pátou ústavní stížnost velekněze European Cannabis Church u Ústavního soudu ČR na http://constitutional-court.blogspot.com/
Rozdíly zkonfiskovaného konopí poškozeného v protokolu o zabavení věci věcí poškozeného a množstvím uvedeném v trestním příkazu jsou jen dalším dokladem zvůle a nezákonného postupu České republiky.  Jak Česká republika doloží úbytek?

Souhrnně: Nejenže není v souladu s presumpcí neviny rozhodnutím soudu a jediným důkazem doloženo, že poškozený poškodil práva chráněná trestním zákoníkem u jediného občana EU (a, jak je doloženo výše a níže, žádný trestný čin nespáchal), ale – a to především – jako otec českého dítěte, o které se stará, by byla poškozenému trestním příkazem na 2 roky upřena práva garantovaná řadou mezinárodních smluvních závazků včetně zákonných a základních práv občana EU, viz LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, Hlava čtvrtá, Článek 32:

(3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.

(4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.

V řádném soudním řízení poškozený prokáže svědectvím matky, popř. notářky ověřeným čestným prohlášením, dle žádosti a rozhodnutí soudu, že je otcem českého dítěte, na jehož výchově se podílí.

V řádném soudním řízení bude poškozený rovněž žádat, aby soud prostřednictvím Nejvyššího soudu v souladu s článkem 267 odst. 3 položil tyto předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.

V řádném soudním řízení poškozený bude žádat doložení daktyloskopického důkazu, že zkonfiskovaných 1.000,- Kč měl poškozený kdykoliv ve svém vlastnictví. Tyto prostředky poškozený nežádá uhradit, leč vrátit poškozené německé kolegyni označené ve spisu.

II.
Předběžné otázky

1.       Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

2.        Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

3.       Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?

4.       Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

5.       Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

6.       Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

7.       Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

8.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno? 

9.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

10.       Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

11.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět?

12. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

III.
Petit
Poškozený v souladu s právem EU i České republiky navrhuje soudu pro petit rozhodnutí, aby poškozenému bylo v případě nepoležení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU navráceno skutečné zkonfiskované množství modlitebního předmětu (nikoliv nepravdivé množství v trestním příkazu) a aby mu bylo vyplaceno do 15 dnů od vydání rozhodnutí soudu na adresu v České republice poštovní poukázkou 77 tisíc Kč za nezákonné věznění a poškozování garantovaných práv občanu Evropy a EU a aby se poškozenému Česká republika v rozhodnutí písemně omluvila za způsobená příkoří.
 

V Praze 16. listopadu 2015