Chrám Přírody: Policii ČR - první žádost o navácení majetku církve

Policie ČR
Zasláno poštou a elektronicky na
epodatelna.policie@pcr.cz
v kopii na právního zástupce církve
dusan.dvorak@konopijelek.cz

Věc: Výzva k navrácení mylně dne 7. 11. 2015 v Praze Holešovicích na konferenci Cannafest zabaveného majetku – modlitebního předmětu Policií ČR – věc šetřena policií a protokol o zkonfiskovaném majetku podavatele z téhož dne má číslo jednací KRPA-447803-3/TČ-2015-001120

Základní fakta: Nevládní organizace Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc je právním zástupcem European Cannabis Church, které je podavatel výzvy důkazně a doložitelně členem. Jako poškozený člen církve a výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) je podavatel povinen vyzvat Policii ČR vydat mylně zkonfiskovaný majetek církve k výzkumu a majetek člena církve – podavatele výzvy dle soupisu zkonfiskovaného majetku do 1 měsíce od obdržení této výzvy na nejbližší policejní služebně dle místa bydliště podavatele výzvy.

Odůvodnění:

1. Obsáhlé zdůvodnění právní situace nevymahatelnosti trestního a správního předpisu na podavatele výzvy dle unijního a evropského (českého) práva najdeme v ústavní stížnosti ze dne 28. 10. 2015 č. j. II. ÚS 3196/15 a dodatku stížnosti ze dne 10. 11 2015 na http://constitutional-court.blogspot.com/

2. Podavatel dodává, že na postup policie stížnost nepodává, neboť ta jednala korektně, leč právně nepoučena pro tento specifický případ.

3. Podavatel podnětu a řada svědků může doložit, že podavatel je rovněž členem výboru zakladatelů české Konopné církve, která má v tuto chvíli cca 80 členů a připravuje stanovy k registraci (nejpozději k 8. výročí zveřejnění výzkumu www.konopijelek.cz dne 21. 3. 2008). Podavateli podnětu zkonfiskovaný modlitební předmět důkazně a doložitelně prospívá. 50 tisíc Kč měsíčně v lékárně za cca 150 gramů modlitebního předmětu podavatel podnětu nemá prostředky, nehledě na vlastní kvalitní genofond církve! Registrační listiny české Konopné církve jsou uloženy u právního zástupce evropských konopných církví a jejich členů Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc, veleknězem European Cannabis Church je Olomoučan, pan Dušan Dvořák, MMCA, předseda správní rady Cannabis is The Cure, z.s., nositel ceny vlády za vzdělávání v léčbě konopím, viz www.dusandvorak.blogspot.com

4. Podavatele jako poškozeného rovněž zastupuje nevládní organizace Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc sdružující poškozené, pokud by snad situace vyžadovala advokátní zastoupení, ten bude určen/-a dle zákona. Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, 779 00 Olomouc jako spoluvlastník zkonfiskovaného modlitebního předmětu je účastníkem řízení, pokud bude zahájeno, což je podavatel podnětu oprávněn policii sdělit.

5. V případě, že by zkonfiskovaný majetek, který je modlitebním předmětem, nebyl vrácen podavateli výzvy do výše určeného data a policií bylo mylně zahájeno trestní řízení, žaloba se bude muset nejprve vyrovnat s výše uvedenou právní argumentací a především se bude muset vyrovnat s uvedenými předběžnými otázkami, které jsou doloženy rovněž níže přílohou.

6. Před případným mylným podáním obvinění proto podavatel a jeho zástupce a spolu poškozený bude zcela jednoznačně trvat - v souladu s právem na vyšetřovací pokus dle trestního řádu – na provedení kvantitativní analýzy kanabinoidů CBD a THC v zkonfiskovaných konopných produktech podavatele dle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 236/2015 Sb.

7. Podavatel podnětu dokládá výše a níže na důkazech, že právní řád dává Polici ČR právo v době nevymahatelného předpisu jednat dle výzvy a navrátit majetky podavateli a nikoliv šetřit ustanovení §§ 28 (krajní nouze) a 31, odstavec 1 (přípustné riziko) dle trestního zákoníku a vyloučení skutku podavatele pro netrestnost ve zdlouhavém trestním řízení s řadou svědků a znalců.

8. Podavatel předem děkuje za řádné projednání a naplnění výzvy.

Dne 10. 11. 2015

Příloha – předběžné otázky

1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

3. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?

4. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

5. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

7. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

8. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?

9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

10. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

11. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět?

12. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?