https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=52309&recShow=29&nr=3~2F2002&rpp=50#parCnt
Finanční úřad pro Olomoucký kraj
Lazecká 545/22,779 11 Olomouc
Oddělení DPFO a DPPO
Odpovědi na dotazy – Dušana Dvořáka, nar. 12. 1. 1962, bytem
Tylova 963/2, 779 00 Olomouc ze dne 7.1.2016
Dotazy číslovány, odpovědi následují
za dotazy
1) Jsou/nejsou
finanční správou zdaňovány výnosy z trestné činnosti PŘIZNANÉ KE ZDANĚNÍ?
(stačí Ano- jsou zdaněny/Ne- nejsou zdaněny)
2) Pokud
finanční správa tyto příjmy nedaní, uveďte prosím, dle jakého předpisu a jakého
ustanovení je s těmito majetky dále nakládáno. Pokud tyto příjmy finanční
správa daní, uveďte, dle jakého předpisu a ustanoveni.
Zda se v konkrétním případě jedná o spáchání
trestného činu a o výnosy z trestné činnosti či ne, určuje vždy pouze
soud.
Trestného činu legalizace výnosů z trestné
činnosti dle § 216 trestního zákoníku se dopustí, kdo zastírá původ nebo
jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu a)
věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným
na území České republiky nebo v cizině, nebo jako odměna za něj,
nebo b) věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla opatřena za věc nebo
jinou majetkovou hodnotu uvedenou v písmenu a), nebo kdo jinému spáchání
takového činu umožní.
V daňovém řízení má každý daňový subjekt, kterému
to zákon ukládá, nebo kterého správce daně vyzve, povinnost předložit úplné
a pravdivé daňové přiznání, ve kterém daňový poplatník uvede všechny zdanitelné příjmy
za dané zdaňovací období (§ 135 z. č. 280/2009 Sb., daňový řád, dále
jen „DŘ“, § 3 a § 18 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen „ZDP“).
Daňová povinnost přitom vzniká okamžikem, kdy nastaly
skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto
povinnost zakládající (§ 3 DŘ).
Vyjádří-li správce daně podle ustanovení § 92
DŘ pochybnosti o tvrzení
daňového subjektu, je daňový subjekt povinen tvrzené skutečnosti prokázat, což
je legitimní snahou o ověření, zda
prostředky byly zdaněny, případně z jakého důvodu se tak nestalo.
V daňovém řízení tak poplatník
musí prokazovat nikoli původ případně sporného majetku, ale to, že jej řádně
zdanil. Pouze v tomto rozsahu tak má poplatník důkazní břemeno.
S tím souvisí i novela zákona o dani
z příjmu účinná od 1. 1. 2015, která zavádí povinnost oznámit správci daně příjem, který je
osvobozen od daně.
Podle § 38 v ZDP, pokud poplatník daně
z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů
fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je
povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání
daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
Pokud tak neučiní, vzniká mu povinnost, mimo jiné, i uhradit pokutu (§ 38w ZDP).
3) Zda lze
přijmout plátcem registrovaným k dani darovací práci, služby, materiální a
finanční podporu kvantifikovanou v darovací smlouvě jasným pojmenováním
finančního daru a u ostatních darů výší daru dle cen obvyklých, pokud s nějakým
jiným omezením, toto omezení prosím označte předmětným ustanovením a předpisem.
S účinností k 31. 12. 2013 pozbyl
platnosti zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu
nemovitostí, který se zabýval darováním.
S účinností od 1. 1. 2014 jsou
bezúplatné příjmy uvedeny v § 4a) a § 10 ZDP.
Na základě výše uvedeného
poplatníka nelze registrovat k dani darovací.
Přijetí
bezúplatného plnění na základě darovací smlouvy daňové předpisy nijak nebrání.
4)
Jak se změnila výše nezdanitelného příjmu u příležitostné
práce v letech 2004 - 2015 a zda se vztahuje i na občany bez trvalého pobytu a
území ČR.
Příležitostná činnost, jiná než dle §
6 ZDP, je zakotvena v § 10 ZDP. S účinností od 1. 1. 2014 je částka
osvobozeného příjmu v § 10 odst. 3 písmeno a) ZDP zvýšena z 20 000 Kč
na 30 000 Kč.
Současně je ale v § 38g ZDP uvedeno,
kdo je povinen podat daňové přiznání. Poplatník
- který má příjmy ze závislé činnosti, je povinen podat daňové přiznání
v případě, že má příjmy z § 7 až § 10 ZDP vyšší jak 6 000 Kč (§ 38g
odst. 2 ZDP).
Kdo je poplatníkem daně z příjmů
fyzických osob, je uvedeno v § 2 ZDP. V odstavci 3 tohoto paragrafu je
uvedeno, že daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na
příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.
5) Lze/nelze
přiznat plátcem registrovaným k dani darovací jako dar práci, kterou občan
vykonal v rámci nedaněné příležitostné práce, když ten je ve věci uznávaný
odborník, příjem mohl mít pro vlastní rodinu, ten ji však vykonal pro veřejně
prospěšný účel, když trvalý příjem má daný občan odlišný od příležitostné
práce? Napište prosím ustanovení a předpisy, které případně takový dar
vylučují/omezují.
S účinností k 31. 12. 2013 pozbyl
platnosti zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu
nemovitostí, který se zabýval darováním.
S účinností od 1. 1. 2014 jsou
bezúplatné příjmy uvedeny v § 4a) a § 10 ZDP.
Na základě výše uvedeného
poplatníka nelze registrovat k dani darovací.
Práce, kterou poplatník vykonal
v rámci ostatní činnosti dle § 10 odst. 3 písmeno a) ZDP, jako
příležitostnou, lze poskytnout jako bezúplatné
plnění.
Poplatník, který bezúplatné plnění
poskytnul, si může hodnotu bezúplatného plnění uplatnit v souladu s § 15
ZDP jako odpočet od základu daně.
Bezúplatným plněním je chápán
bezúplatný převod majetku, který je realizován na základě darovací smlouvy.
Dárce bezplatně přenechává peněžní
prostředky, movitou věc, nemovitost nebo jiný majetkový prospěch obdarovanému.
Předmět darování musí být ve smlouvě
jasně vymezen. Aby bylo možné jako bezúplatné plnění poskytnout peněžní
prostředky z příležitostné práce, musí být dohodnuta odměna za vykonanou
práci, které by se bylo možno vzdát a označit ji za bezúplatné plnění fyzické
osoby na zákonem stanovené účely.
6) Lze/nelze
právnickou osobu (např. spolek, ústav, církev, společenství vlastníků)
registrovat na FÚ toliko z daně darovací, když nepotřebnost registrace
právnické osoby z daně z příjmu je doložena ustanovením, že daný subjekt má
příjmy toliko z členských příspěvků?
K registraci z titulu daně
darovací – viz odpověď k dotazu č. 3).
Od registrace je ale nutno oddělit
povinnosti daňového subjektu ve věci podávání daňového přiznání.
Výjimku z povinnosti podávat
daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob řeší § 38mb ZDP, kde
je řečeno kdy a za jakých okolností nemusí tito poplatníci přiznání podávat.
7) Je možné
za kostelní sbírku do pokladnice registrované církve nebo náboženské
společnosti označit pokladničku umístěnou v nevysvěceném prostoru?
8)
Pokud registrovaná církev nebo náboženská společnost zřizuje
kostelní sbírku, je nějak legislativně a pokud ano, jak, takováto kasička
omezena/určena/limitována, stejně tak její výnosy a subjekt, který tuto
kostelní sbírku organizuje nějak vymezen/omezen/povinen při založení takové
kostelní sbírky?
Výnosy
z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u
registrovaných církví a náboženských společností jsou dle § 19 ZDP od
daně z příjmů osvobozeny.
Osvobozeny
jsou však pouze výnosy kostelních sbírek, výnosy jiných sbírek není možné podle
tohoto ustanovení osvobodit. Pokud by se ale jednalo o veřejnou sbírku, je
možné osvobodit pouze úrokové výnosy. Kostelní sbírka je vymezena místem svého
uskutečnění.
Podmínkou
osvobození příspěvků členů je, že se musí jednat o registrované církve a
náboženské společnosti, u neregistrovaných toto osvobození uplatnit nelze.
Jinak je možné konstatovat, že se jedná o obdobnou úpravu jako v případě
členských příspěvků.
Úrokové
příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky - pořádání veřejných sbírek je
upraveno zákonem č. 117/2001 Sb.,
o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), v
platném znění (dále jen „ZoVS“). Podmínkou osvobození je skutečnost, že se
jedná o úrokové příjmy, jak vyplývá z § 1 odst. 3
ZoVS, hrubým výtěžkem sbírky se rozumí veškeré peněžní příspěvky získané
sbírkou, včetně úroků z vkladů příspěvků na bankovní účet. Osvobození se tedy
bude vztahovat na tyto úroky z vkladů.
Druhou
podmínkou je skutečnost, že se musí jednat o veřejnou sbírku pořádanou k účelům
vymezeným v § 15 odst. 1
a § 20 odst. 8
ZDP, tedy k účelům, na které je možné poskytnout dar, který pak bude položkou
odčitatelnou od základu daně. Veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování
dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro
předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní,
rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek,
tradic nebo životního prostředí.
Sbírku
je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.
9) Jsou
nějak legislativně omezeny od daně osvobozené příjmy za církevní úkony? Uveďte
prosím ustanovení a předpis. Popř. vymezení církevních úkonů, je-li kromě
zakladatelské listiny církve církevní úkon nějak legislativně explicitně
pojmenován/vymezen/omezen.
Z daňového pohledu jsou výnosy
z kostelních sbírek, příjmy za
církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských
společností dle § 19 ZDP od daně z příjmů osvobozeny (viz výše).
Podmínkou
osvobození příspěvků členů je, že se musí jednat o registrované církve a
náboženské společnosti, u neregistrovaných toto osvobození uplatnit nelze.
Jinak je možné konstatovat, že se jedná o obdobnou úpravu jako v případě
členských příspěvků.
Aby
se jednalo o osvobozené příjmy, musí se jednat o členské příspěvky podle
stanov, statutu, zřizovatelských nebo zakladatelských listin.
Není
rozhodné, jakým způsobem jsou tyto členské příspěvky ve stanovách či dalších
zmiňovaných dokumentech upraveny, ale jestliže se jedná o členské příspěvky v
souladu se stanovami, statutem, zřizovatelskými či zakladatelskými listinami,
jedná se o příjmy osvobozené od daně.
.
Ostatní dotazované skutečnosti, jako
např. vymezení církevních úkonů či výkon zvláštních práv, se řídí zákonem č.
3/2002 Sb., v platném znění, což je zákon o církvích a náboženských
společnostech.
10)
Je dárce, který daroval nemovitost veřejně prospěšné
společnosti povinen hradit nějakou daň? Nebo naopak obdarovaný? Pokud jsou tyto
dary nějak legislativně omezeny, uveďte prosím ustanovení a předpis.
Poplatník, který poskytnul bezúplatné
plnění, nemá povinnost z titulu poskytnutí platit daň.
Poplatník, který přijal bezúplatné
plnění, má toto plnění osvobozeno, pokud splňuje podmínky ustanovení § 4a a § 10
odst. 3 ZDP.
Jinak se jedná o zdanitelný příjem.
27. ledna 2016
S pozdravem
ING. RADOMÍR
FLORIÁN
vedoucí
oddělení
Oddělení
daně z příjmů právnických osob
FINANČNÍ
ÚŘAD PRO OLOMOUCKÝ KRAJ
Lazecká
545/22, 779 11 Olomouc
Tel.: +420 585 541 212
E-mail: Radomír.Florian@fs.mfcr.cz
